Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 6. 2017

obl

Bude polojasno až oblačno, na Moravě a ve Slezsku místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 26 až 30°C. Noční teploty 18 až 14°C.

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 232
TÝDEN: 1177
CELKEM: 83488

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Obec Kladruby nad Labem

Obec Kladruby nad Labem leží ve východních Čechách  v Pardubickém kraji.  Z Kladrub do Prahy je přibližně 90 km, do Pardubic 25 km a do Přelouče 9 km.  Obec se nachází v Polabské nížině a nadmořská výška v okolí obce se pohybuje mezi 200 - 220 m.

Obec Kladruby nad Labem je tvořena čtyřmi obcemi a to: Kladruby nad Labem, Bílé Vchynice, Kolesa a Komárov. V těchto obcích žije přibližně 650 obyvatel.  Rozloha obce činí cca 24 km2.

První zmínky o obci pocházejí zřejmě z roku 1295 – v tomto roce byly Kladruby, jako majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli, dány do zástavy proboštu Janovi na Vyšehradě.  Další zprávy jsou z roku 1350, kdy byl na kladrubskou faru jmenován pan farář Martin.

Jména zemanů žijících v Kladrubech jsou známa z práva podacího ke zdejšímu kostelu. V roce 1359 se v Kladrubech uvádí například Aleš neboli Albert z Kladrub, Kuneš z Brlohu, Kuneš ze Selmic či Jan z Kořec.

Na území Kladrub bývalo více dvorů a okolo roku 1407 jsou uváděny u Kladrub také Kladrubky. Ty byly již v roce 1497 odprodány Vilému z Pernštejna, který si v roce 1491 pořídil velkou část pardubického panství. Kladruby samotné přikoupil, tento velice aktivní a schopný velmož, v roce 1500. V majetku šlechtického rodu Pernštejnů zůstaly Kladruby do roku 1560. Tehdy je od Jaroslava z Pernštejna (Vilémova vnuka) částečně odkoupil a částečně dostal darem od českých stavů císař a král Ferdinand I.

Založení hřebčína

Jeho vnuk císař Rudolf II. povýšil kladrubskou oboru na dvorní hřebčín. Stalo se tak 24. 4. roku 1579. Od té doby jsou Kladruby známé po celém světě díky chovu unikátních starokladrubských koní.

Obec Kladruby nad Labem patřila původně pod správu litomyšlského kláštera a přibližně od druhé poloviny 14. století pod cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory. V průběhu 15. století spravovali Kladruby vladykové, které v závěru tohoto století vystřídal tehdy mocný rod Pernštejnů. Od roku 1560 vlastnili pardubické panství spolu s kladrubskou oborou Habsburkové, ale správu vykonávala komora česká. Od roku 1918 přešel kladrubský hřebčín pod státní správu.

První starosta

Revoluční rok 1848 měl významný vliv na uspořádání monarchie – rozdělení na země, kraje, okresy a obce. Prvním doloženým starostou v Kladrubech nad Labem po roce 1848 byl Josef Vokatý.

Původně Kladruby spadaly pod pardubické panství, od roku 1848 do roku 1854 pod okres Chlumec nad Cidlinou a následně k okresu Přelouč, k němuž patřily až do 70. let 20. století. Do roku 1999 náležela obec Kladruby pod okres Pardubice (Východočeský kraj). K 1. 1. 2000 oficiálně vznikly nové kraje a zanikly okresy, takže nyní jsou Kladruby nad Labem součástí Pardubického kraje.

Nesmírně zajímavá je historie kladrubského hřebčína, respektive původní obory kladrubské, o níž se můžete více informací dozvědět na webových stránkách Národního hřebčína Kladruby nad Labem (přímý odklik z našich obecních stránek, soubor „Hřebčín“ (www.nhkladruby.cz).

 

Bílé Vchynice

Tato obec leží asi 8 km severozápadně od Kladrub nad Labem a necelých deset kilometrů od Chlumce nad Cidlinou. Její nadmořská výška činí 213 m n. m.  V severní části katastru obce se stýkají tři kraje – Pardubický, Středočeský a Hradecký.

Obec byla vybudována na dně rozlehlého rybníka, původně zvaného Rudwas (psáno též Rutvas), který se rozkládal na území od Tetova po Kundratice.

Vesnice Bílé Vchynice a Tetov vznikly v druhé polovině 18. století, kdy je založil František Ferdinand hrabě Kinský (8. 12. 1738 – 7. 4. 1806) s manželkou Marií Christinou Liechtensteinovou (1. 9. 1741- 30. 4. 1819). Jejich syn František Michael Josef Kinský byl otcem Leopolda Josefa Kinského (otce Oktaviána Kinského, zakladatele hřebčína Ostrov a chovu koní Kinských a Velké pardubické) a Františka Josefa Kinského (otce nositelky Nobelovy ceny za mír Berthy von Suttnerové).

Obě vesnice tedy vznikly přibližně v závěru vlády Marie Terezie a počátkem vlády císaře Josefa II.  V roce 1790 už v Bílých Vchynicích stálo 30 domků. Vznik těchto vesnic souvisí také s tzv. raabizací, která na našem území probíhala hlavně v letech 1773 – 1790. V rámci raabizace je uvedena i obnova obce Kolesa, neboť zde byl na počátku 19. století rozparcelován tzv. koleský dvůr.

Název Vchynice a Tetov dali Kinští těmto vesnicím na památku svého původu, neboť pocházeli ze severočeské vesnice Vchynice (nedaleko Lovosic a Litoměřic) a psávali se z Vchynic a Tetova.

Od roku 1854 patřívaly Bílé Vchynice pod správní okres Chlumec nad Cidlinou, od roku 1949 pod Přelouč a od roku 1960 pod Pardubice. Po nové úpravě krajů v roce 2000 patří pod Pardubický kraj.

Počty domků a obyvatel

B. Vchynice nejsou ještě uváděny podle Tereziánského katastru v roce 1757, ale již v roce 1790 měly 30 domků, příslušely k chlumeckému panství. V roce 1835 je tvořilo 32 domků a 242 obyvatel a v roce 1843 byl počet domků stejný, ale stav obyvatelstva stoupl na 281.

V Tetově bylo v roce 1757 několik chalup zvaných Dlouhá hráz, v roce 1835 tam bylo 30 domků 260 obyvatel včetně 2 protestantských rodin, v roce 1843 36 domků a 289 obyvatel.

Počet domků a obyvatel ve vybraných letech:

1869  34/213. 1880  44/255,  1890  45/268, 1900 48/271, 1910 50/303, 1921 50/309, 1930 56/281, 1950 54/186, 1961 58/173, 1970 50/193, 1980 46/143 1991 38+19/124

Původní název obce z roku 1790 zněl Weisz-Chinitz, v roce 1835 Chinitz, 1847 Wchynice bílé nebo Weiss Chynitz, 1854 Bílé Vchynice, 1886 Chynice nebo Rutvasy, 1904, Chynice nebo Bílé Vchynice nebo Rutvasy, 1921 Bílé Vchynice, 1950 se BV staly samostatnou obcí, od roku 1985 jsou součástí obce Kladruby nad Labem.

Bílé Vchynice jsou velmi aktivní obcí, neboť občané se zúčastňují mnoha akcí – od brigád po kulturně-společenská setkání. Akce probíhají nejčastěji v nově zrenovované hasičské klubovně a v jejím blízkém okolí.

 

Kolesa

Obec Kolesa se nachází asi 3 km severně od obce Kladruby nad Labem či 9 km jižně od města Chlumec nad Cidlinou. Je na okraji velkého lesního komplexu, který již několik staletí patří do správy rodu Kinských.  Obec leží ve výšce přibližně 221 m.n.m.

Obec Kolesa patří k nejstarším obcím v okolí. Její název vznikl pravděpodobně ze slovanského slova kolo či koleso.  První písemná zmínka pochází z 1. srpna roku 1299 a týkala se placení daní.  Ves Kolesa měla v roce 1379 již 26 lánů, tj. minimálně 26 usedlostí!

Obec Kolesa nejdříve patřila k panství Hradišťko, jehož majitelé se psali Žiželičtí ze Žiželic. Církevní správnou patřila Kolesa k čáslavskému děkanátu (ve 14. století), později k děkanátu kolínskému.

Správa žiželického panství se v průběhu doby měnila, až v roce 1534 je držel Jan z Pernštejna, který je prodal císaři Ferdinandu I. Jeho vnuk císař Matyáš přidělil toto panství v roce 1611 Václavu Kinskému. Od té doby byly pozemky v širokém okolí Koles ve vlastnictví šlechtického rodu Kinských.

Koleský kostel  vyhořel roku 1699, byl pravděpodobně dřevěný a zvony odtud byly přeneseny do kostele sv. Trojice v Chlumci nad Cidlinou.  V Berní rule z roku 1654 již uvedena ves Kolesa není, zanikla tedy před či v průběhu třicetileté vály. Obec později nahradil dvůr, po jehož rozparcelování za raabizace vznikla dnešní ves Kolesa.

Počet domků v Kolesách v roce 1835 činil 14 stavení a 101 obyvatel, v roce 1843 přibyl 1 domek a 19 obyvatel.

Statistika počtu domků a obyvatel ve vybraných letech: 1869 16/98, 1880 21/113, 1890 22/121. 1900 23/137, 1910 28/150, 1921 31/162, 1930 33/151, 1950 38/125, 1961 36/132, 1970 35/124, 1980 33/138, 1991 34+9/137

Vývoj názvu obce

Dle historických materiálů se název obce vyvíjel následujícím způsobem: rok 1299 Collessi, 1379 villa Kolessa, 1367 Colessa, 1384 Kolesye, 1404 Kolessow, 1406 Colessa, 1415 in Koless, 1542w kolesych, 1720 Koles, 1835 Kolles, 1847 Kolesa, Kolešow, 1854 Kolesa, 1868 součástí obce Komárov, 1930 samostatná obec, 1976 součástí obce Kladruby nad Labem.

V Kolesách na křižovatce je křížek a pomníček padlým v první světové válce.

Rodina Kinských obdržela na počátku 90. let 20. století v rámci restitucí zpět budovy v Kolesách a přilehlé pozemky a lesy. Původně část tohoto areálu pronajala a později prodala firmě Vasury Kolesa.  V obci je v provozu obecní hospoda, penzion Vasury Kolesa a s tím související dostihová dráha a sportovní kolbiště, kde se konají významné národní i mezinárodní akce.

 

Komárov

Založení obce Komárov je datováno přibližně rokem 1300, kdy se objevují první zmínky o obci v Kronice města Chlumce nad Cidlinou. Komárov leží asi 4 km SV od obce Kladruby nad Labem a asi 10 km od Chlumce nad Cidlinou v nadmořské výšce přibližně 211 m.n.m.

Podle Berní buly z roku 1654 bylo v Komárově 8 hospodářství, z toho dvě větší usedlosti, 1 chalupa a a 1 domek. Po třicetileté válce byly opuštěny 4 obydlí.  V roce 1757 na počátku sedmileté války bylo v Komárově 8 chalup a 41 obyvatel, v roce 1790 již 16 chalup, v roce 1835 26 domků a 172 obyvatel a v roce 1843 rovněž 26 domků a 201 obyvatel.

Další vývoj počtu jednotlivých stavení a počtu obyvatelstva byl ve vybraných letech následující: 1869 27/149, 1880 27/161, 1890 28/136, 1900 28/128, 1910 29/159, 1921 31/166, 1930 32/135, 1950 29/114, 1961 23/100, 1970 23/86, 1980 22/78, 1991 19+7/76.  V roce 1992 žilo v obci 77 stálých obyvatel, z toho 38 v produktivním věku, 25 dětí a 14 důchodců. Dále sem jezdí řada chatařů, kteří zde pečují o své domky a zahrádky.

Vývoj názvu: 1390 in Komarow, 1654 Komárov, 1720 Komarow, 1847 Komárow, 1854 Komárov, 1976 součástí obce Kladruby nad Labem. Od roku 1854 patřily pod okres Chlumec nad Cidlinou , od 1949 pod okres Přelouč a od roku 1960 pod okres Pardubice, od roku 2000 je součástí Pardubického kraje.

V roce 1868 zde byl vystavěn pamětní kříž s nápisem: „ Nákladem všech obyvatelů Komárovských r. 1868.

Také zde byl pomník sv. Václavu, který ovšem byl v druhé polovině 20. století tak poškozen, že byl zcela rozebrán a dnes po něm již není ani památky – jen jeden velký kaštan stojí vedle původního místa, kde býval pomník.

Na přelomu 19. ä 20. století vznikalo nejen v našem regionu větší množství menších sakrálních staveb, včetně návesních kaplí. Pozoruhodná je pseudorománská a secesní kaple v postavená v roce 1911 podle projektu Antonína Dlabače, významného pražského architekta, který měl v Komárově svůj statek (hospodářské stavení s obytným domem s věžičkou na protilehlé straně).

Dříve většina lidí pracovala v zemědělství (SSP Kladruby nad Labem), další dojížděli za prací do elektrárny či Plavby labsko-oderské do Chvaletic, do Pleasu, Kovoplastu či Desty v Chlumci n. C. nebo do Tesly a Opravárenského závodu v Přelouči. Původně byl v obci obchod a hostinec. Již od roku 1980 dojíždí do obce pojízdná prodejna.

Dnes dojíždějí lidé za prací hlavně do Chlumce nad Cidlinou, do Hlavečníka či do Přelouče.

Prameny:

Jiří Hájek: Kornika kladrubská I – III

Karel Kuča: Historie a architektonické památky Pocidliní

Miloslav Semelka – Kronika Koles (rukopis)